V průběhu krátkého povídání s osobnostmi spjatými s Chlumcem nad Cidlinou bychom Vám rádi přiblížili jejich názory, přání a pohled na svět. Vnímáme je jako důležité a inspirující podněty pro každodenní práci v našem městě. Velmi nás těší, že pozvání přijal i Ing. Jiří Žabka, lesní hospodář.
Ahoj Jirko, znám Tě jako sportovce, účastníka Vasova běhu, otužilce. Vasův běh je 90 km na běžkách. Jak to všechno zvládáš, co na to říká tělo?
Sportuji od malička. Zpočátku díky rodičům, později velkou zásluhou pana učitele Slavíčka, který dělal kluziště pod sokolovnou, bral nás na lyže na chatu školy v Javorníku. Relativně pravidelně jsem sportoval od střední školy dodnes, nikdy jsem nebyl organizovaný sportovec ve smyslu účasti v soutěžích. Účastnil jsem se, a dodnes dle možností účastním, sportovních klání v rámci škol, zaměstnavatele nebo profesního zaměření. Na Vasaloppet jezdím pravidelně až od r. 2013, jsme skupina asi 15 lidí, kteří mají většinou vazbu na Lesnickou akademii v Trutnově. S některými se známe z profese nebo z podobných klání. Je to pro mě motivace k udržování kondice, kterou považuji za významnou pro kvalitu života i příjemné setkávání s podobně zaměřenými přáteli. Otužování se věnuji asi rok ve spolku Eskimo, přisuzuji mu stejný význam jako sportu. Nemyslím, že bych byl otužilcem. V minulosti jsem nikdy neměl problém se studenou sprchou nebo koupelí kdekoliv při pobytu v přírodě. Zatím se cítím dobře, úměrně mému rodnému číslu.
Pohybuješ se v lesnictví, ve společnosti Kinský dal Borgo jsi ředitelem lesního hospodářství, působíš jako soudní znalec. Jaký je stav lesa u nás v okolí a ve státě? V intravilánu města se setkáváme při kácení stromů s odporem občanů, jaký na to máš názor?
Každý les je jiný. Sucho se podepisuje na stavu lesů jehličnatých, ale i listnatých. Kalamity se opakují. V roce 2020 vrcholila kalamita kůrovcová, jako následek sucha. A zažívali jsme ji v Čechách (i části Evropy) asi 5 let. Ve třicátých letech minulého století byly lesy na našem území postiženy rozsáhlou kalamitou bekyně mnišky (můra, jejíž housenky působí kalamitní žír jehličí SM, BO). Po této kalamitě obnovené lesy se staly z velké části obětí kalamity dnešní. V okolí Chlumce nad Cidlinou i jinde je možno dnes spatřit v lese výrazné větší mýtiny než bylo dříve obvyklé. Zdravotní stav lesů je zde negativně ovlivněn také imisemi z průmyslu v minulosti. V lese se hospodaří pilou a sekerou. Pro kondici lesa je hospodaření nezbytné. Dřevo je jedna z mála obnovitelných surovin, kterou má lidstvo, při rozumném hospodaření, k dispozici. Uhlík (tolik diskutovaný s klimatickou změnou) je vázaný ve dřevě, proto použití dřeva, výrobků ze dřeva, pozitivně ovlivňuje uhlík v atmosféře. Les má několik důležitých funkcí pro člověka i přírodu. Tyto funkce jsou přímo spojené s hospodařením. Uvedené sucho v dnešní době generuje hysterii ve společnosti vůči smrku a některým dalším jehličnatým dřevinám. Problém je v tom, že v lese je sklizeň asi jednou za 100 let. Dnes používáme dřevo z lesů, které byly založeny na počátku minulého stolení nebo i dříve. V poslední době se objevuje řada „odborníků“, kteří v lesích nehospodaří, les nevlastní, nezajímá je výnos z lesa, trpí naivní představou, že nejlepší by bylo ponechat les bez zásahu člověka, případně obnovovat dřevinami, které nejsou nejvhodnější pro další zpracování. Z této činnosti si mnozí úředníci, nevládní organizace, vytvořili „dobrou živnost“. Za uvedených sto let si ale těžko někdo postaví dům, vazbu na střechu z břízy nebo buku.
Stromy ve městě, intravilánu obce, jsou důležité svou přítomností. Pozitivně ovlivňují klima, ochlazují povrch, produkují kyslík, vážou uhlík, zachycují prach, tlumí hluk apod. Fyzické stáří stromů, obvykle vysazovaných v obcích, se pohybuje od 50 do 150 let. Po dosažení tohoto stáří by jednotlivé stromy, v závislosti na zdravotním stavu, měly být nahrazovány novou výsadbou, neboť jinak se mohou stát nebezpečnými pro své okolí (administrace je opět zbytečně komplikovaná). Vlastník, v našem případě obec, je pak v takových případech zodpovědný za vznik případné škody, újmy, pokud není stanoveno jinak. Při mnohých nesouhlasech veřejnosti s obnovou stromů v obcích (vysoký věk dle druhů, proschlé větve, patrná hniloba) by si každý protestující měl odpovědět na otázku, zda je ochoten osobně převzít důsledky případné škodní události nebo zda by on cestoval na dovolenou s devadesátiletým, těžce nemocným pilotem.
Ing. Jiří Žabka
Jirko, děkuji za rozhovor a přeji zdraví a elán do další práce i do života.
Mgr. Vladan Kárník